+420 735 763 753 kevlar@centrum.cz

Hyperinflace se může stát mnohem rychleji, než si myslíte

Všeobecně dohodnutá definice hyperinflace neexistuje. Jedno široce používané měřítko však říká, že hyperinflace nastává, když ceny vzrostou o 50 nebo více procent za jediný měsíc. Pokud tedy galon benzínu stojí v lednu 3 dolary, v únoru 4,5 dolaru a v březnu 6,75 dolaru a ceny potravin a dalšího základního zboží rostou stejným tempem, bylo by to považováno za hyperinflační nárůst cen. Jakmile hyperinflace začne, má tendenci zrychlovat, což znamená, že z 50% měsíčního nárůstu cen se brzy stane 100% nárůst, poté 1000% atd., až je skutečná hodnota měny zcela zničena. Po tomto okamžiku měna přestane fungovat jako měna a stane se smetím, které je dobré pouze pro tapety nebo rozdělání ohně.

Hyperinflace_Vlastimil_Kojzar

Mnoho investorů se domnívá, že hlavní příčinou hyperinflace je vládní tisk peněz na krytí deficitů. Tisk peněz k hyperinflaci přispívá, ale vysvětlení to není úplné. Jak jsem se již zmínil výše, další podstatnou ingrediencí je rychlost oběhu peněz neboli obrat peněz. Pokud centrální banky tisknou peníze a tyto peníze zůstávají v bankách a spotřebitelé je nepoužívají, pak skutečná inflace může být nízká. Taková je dnešní situace ve Spojených státech. Federální rezervní systém od roku 2008 rozšířil peněžní zásobu o více než 6 bilionů dolarů, z toho o více než 3 biliony jen od února 2020. Výsledkem je ale velmi malá skutečná inflace nebo alespoň velmi malá oficiální inflace. Je to proto, že se rychlost oběhu peněz snižuje. Banky příliš mnoho peněz neposkytují a spotřebitelé velkou část nových peněz neutrácejí. Peníze v bankách jen leží.

Až spotřebitelé a firmy ztratí důvěru v cenovou stabilitu a na obzoru vytuší větší inflaci, tisk peněz přivodí nejprve inflaci a poté hyperinflaci. V tomto okamžiku jsou peníze utraceny za běžnou spotřebu nebo tvrdá aktiva, čímž se zvyšuje rychlost oběhu peněz. Jak se inflace zrychluje, rostou i očekávání vyšší inflace, celý proces se zrychluje a živí sám sebe. V extrémních případech spotřebitelé utratí celou výplatu za potraviny, benzín a zlato v okamžiku, kdy ji obdrží. Vědí, že pokud ponechají své těžce vydělané peníze v bance, jejich kupní síla bude zničena. Důležité je, že hyperinflace není jen peněžní fenomén — je to především psychologický fenomén.

Hyperinflace neovlivňuje ve společnosti každého stejně. Existují zřetelné skupiny vítězů a poražených. Vítězi jsou ti, kteří vlastní zlato, cizí měnu, pozemky a další tvrdá aktiva. Poražení jsou ti, kteří nárokují fixní příjem, jako jsou úspory, důchody, pojistky a roční renty. Dlužníci v hyperinflaci vyhrávají, protože splácejí dluh znehodnocenou měnou. Věřitelé ztrácejí, protože jejich pohledávky jsou znehodnoceny.

Hyperinflace se neobjevuje okamžitě. Začíná pomalu normální inflací a pak prudce zrychluje, dokud se nestane hyperinflací. Pro investory to je důležité pochopit, protože k velkým škodám na bohatství dochází ve fázi inflace, nikoli ve fázi hyperinflace. Dobrým příkladem je hyperinflace v německé Výmarské republice. V lednu 1919 byl směnný kurz německé říšské marky k americkému dolaru 8,2 : 1. V lednu 1922, o tři roky později, byl směnný kurz 207,82 : 1. Říšská marka za tři roky ztratila 96% své hodnoty. Podle standardní definice se nejedná o hyperinflaci, protože toto období trvalo 36 měsíců a inflace nikdy za jediný měsíc nedosáhla 50%.

Na konci roku 1922 zasáhla Německo hyperinflace, kdy se říjnový směnný kurz marky k dolaru 3180 : 1 v listopadu zvýšil na poměr 7183 : 1. V tomto případě ztratila říšská marka polovinu své hodnoty, čímž splnila definici hyperinflace. O rok později, v listopadu 1923, byl směnný kurz 4,2 miliard říšských marek za jeden dolar. Historie má tendenci poukazovat na rok 1923, kdy měna byla znehodnocena o 58 miliard procent. Ale tato extrémní hyperinflace roku 1923 zrychlujícím tempem pouze zničila zbývající 4% bohatství lidí. Skutečné škody vznikly v letech 1919 – 1922 před hyperinflací, kdy bylo zničeno 96% kupní síly měny.

Pokud si myslíte, že se to zde nebo nyní nemůže stát, zamyslete se znovu. Jak jsem se také výše zmínil, něco podobného začalo ke konci sedmdesátých let. Během pěti let v letech 1977 – 1981 prošel americký dolar 50% inflací. Směřovali jsme směrem k hyperinflaci, přibližovali jsme se ke stavu, kde bylo Německo v roce 1920. Většina bohatství v úsporách a v nárocích s fixním příjmem již byla ztracena. Vzniku hyperinflace ve Spojených státech těsně zabránily společné akce Paula Volkera a Ronalda Reagana.

Federální rezervní systém se dnes domnívá, že pokud se inflace ve Spojených státech zvýší na 3% nebo na vyšší hodnotu, může ji jemně změnit zpět na požadovanou 2% úroveň. Ale posun inflace na 3% vyžaduje velkou změnu v chování běžných Američanů. Tuto změnu v chování není snadné vyvolat, a jakmile k ní dojde, je ještě těžší ji zvrátit. Pokud inflace dosáhne 3%, je pravděpodobnější, že se spíše zvýší na 6% nebo vyšší hodnotu, než že se vrátí zpět na 2%. Bohužel dnes nejsou na obzoru žádní lidé typu Volckera nebo Reagana. Existují jen slabí političtí vůdci a neřízení centrální bankéři. Inflace se zrychlí, jako tomu bylo ve Spojených státech v roce 1980 a v Německu v roce 1920. Zda se objeví další hyperinflace, se teprve uvidí, ale může k ní dojít snadněji, než si většina lidí myslí. V té době ale bude škoda již dokonána. Vaše úspory a důchody již budou většinou znehodnoceny.

Aktiva, která nyní potřebujete k zachování bohatství v budoucnosti, jsou jednoduchá a nadčasová. Dobře vám ve správném poměru poslouží zlato, stříbro, pozemky a vybrané sběratelské předměty. Rovněž je třeba zvážit podílové fondy, které jsou speciálně určeny k ochraně před inflací.

Hyperinflace_Vlastimil_Kojzar

Hugo Stinnes je dnes prakticky neznámý, ale nebylo tomu tak vždy. Na počátku dvacátých let, v době, kdy bylo Německo třetí největší ekonomikou na světě, byl nejbohatším mužem země. Byl významným průmyslníkem a investorem s různými podíly v Německu i v zahraničí. Kancléři a ministři kabinetu nově vytvořené Výmarské republiky běžně vyhledávali jeho rady ohledně ekonomických a politických problémů. V Německu hrál v mnoha ohledech podobnou roli, jakou dnes ve Spojených státech hraje Warren Buffett. Stinnes byl velmi bohatý investor, jehož názor na důležité politické záležitosti byl dychtivě očekáván. Využíval silnou zákulisní autoritu a zdálo se, že všechna jeho na trhu provedená rozhodnutí jsou správná. Pokud jste studentem ekonomických dějin, víte, že v letech 1922-1923 utrpělo Německo nejhorší hyperinflaci, jakou kdy hlavní průmyslová ekonomika v moderních dobách zažila. On však během této hyperinflace nebyl nijak poškozen. Proč tomu tak bylo?

Stinnes se narodil v roce 1870 do prosperující německé rodiny, která podnikala v průmyslu těžby uhlí. Později rodinný podnik zdědil a rozšířil nákupem vlastních dolů. Poté diverzifikoval, zaměřil se na přepravu a koupil lodní linky. Jeho vlastní plavidla byla použita k přepravě jeho uhlí po Rýně z jeho německých a zahraničních dolů. Jeho plavidla také přepravovala stavební dříví a obilí. Diverzifikace zahrnovala vlastnictví předních novin, které používal k uplatňování politického vlivu. Před výmarskou hyperinflací si v říšských markách půjčil obrovské sumy peněz. Když hyperinflace udeřila, byl dokonale připraven. Uhlí, ocel a lodní doprava si zachovaly svojí hodnotu. Nezáleželo na tom, co se stalo s německou měnou; tvrdé aktivum je stále tvrdým aktivem a nezmizí, i když kupní síla měny klesne na nulu. Jeho mezinárodní podíly mu také sloužily dobře, protože vytvářely zisky v tvrdých měnách a nikoliv v bezcenných říšských markách. Některé z těchto zisků držel mimo Německo ve formě zlata uloženého ve švýcarských trezorech a tímto způsobem tak mohl uniknout jak hyperinflaci, tak německému zdanění. Nakonec zlikvidoval své dluhy tím, že je splatil v bezcenných říšských markách. Nejenže nebyl poškozen výmarskou hyperinflací, ale jeho říše také prosperovala a on vydělal více peněz než kdy jindy. Rozšířil své podíly a vykoupil zkrachovalé konkurenty.

Během výmarské hyperinflace vydělal tolik peněz, že jeho německá přezdívka byla “Inflationskönig“, což znamená “Inflační král“. Když se prach usadil a Německo se vrátilo k nové měně kryté zlatem, byl jedním z nejbohatších mužů na světě, zatímco německá střední třída byla zničena. Rozpoznal přicházející německou hyperinflaci a podle toho se připravil. Hyperinflace může nebo nemusí do Spojených států dorazit, ale můžete si být jisti, že inflace časem přijde.

Možná se nestanete bohatými jako Stinnes, ale vlastnictvím tvrdých aktiv, jako je stříbro a zlato, můžete mít ve skutečnosti z nadcházející inflace prospěch, zatímco kupní síla úspor milionů Američanů bude zničena. Nemůžete ale čekat, až nastane opravdová inflace. V té době už bude příliš pozdě. Drahé kovy a další tvrdá aktiva si zajistěte dříve. Nejlepší okamžik je nyní.

Zdroj:

2.2.2021

Jim Rickards

The Daily Reckoning