+420 735 763 753 kevlar@centrum.cz

Nastal čas začít přemýšlet o inflaci

V roce 215 našeho letopočtu se mladý římský císař Caracalla, kterému bylo pouhých 27 let, rozhodl ‘napravit’ stálý problém s inflací ražbou zcela nové mince. V posledních několika desetiletích způsobili Caracallovi předchůdci ohromující znehodnocení římské měny; například obsah stříbra v římské minci ‘denár’ byl snížen v prvních 150 letech našeho letopočtu ze zhruba 85% na méně než 50% na počátku třetího století. A když se obsah stříbra v jejich měně výrazně snížil, vládní mincovny nastartovaly ražbu bezprecedentního množství mincí. Peníze utratili tak rychle, jak je vyrazili, například použitím záplav znehodnocených mincí k financování nekonečných válek a k nákupu zásob potravin pro své vojáky. Není třeba podotýkat, že to v celé říši způsobilo nekontrolovatelnou inflaci.

V té době byl Egypt provincií Říma a jedním z hlavních producentů impéria. Jeho místní provinční mince, drachma, byla také silně znehodnocena. Například na počátku prvního století našeho letopočtu stála míra (cca. 1,1 litru) pšenice pouze 8 drachem. Ve třetím století stálo stejné množství egyptské pšenice více než 100 000 drachem. Caracalla se snažil tuto situaci napravit vytvořením nové mince – antoniniamis. Původně byla ražena s obsahem stříbra 50%. Během několika desetiletí ale byla mince znehodnocena s obsahem stříbra pouhých 5%. Caracallův nedisciplinovaný pokus o kontrolu inflace byl přibližně stejně účinný jako ten ve Venezuele, která se snažila hyperinflaci stabilizovat odstraněním pěti nul ze své měny.

Ve skutečnosti se tento příběh v celé historii odehrává znovu a znovu: Vlády, které utrácejí příliš mnoho peněz, se téměř vždy uchylují k znehodnocování měny. Ve starověku ‘znehodnocení’ znamenalo snížení obsahu zlata a stříbra v jejich mincích. V časné moderní době to znamenalo tisk obrovského množství papírových peněz. Dnes to v bankovním systému znamená vytvářet peníze ‘elektronické’. Efekt je ale stejný: každá nově vytvořená měnová jednotka snižuje hodnotu těch stávajících. To není cesta k prosperitě.

Nastal_cas_zacit_premyslet_o_inflaci_Vlastimil_Kojzar

Ekonomiky vzkvétají, když talentovaní a pracovití lidé mohou svobodně vyrábět cenné zboží a služby. Je směšné očekávat, že ekonomika zbohatne, když jsou lidé placeni za to, že nepracují, když se zvětšuje úroveň zadlužení a když centrální bankéři vyčarují biliony dolarů z ničeho. Znehodnocování nabídky peněz skutečné bohatství nevytváří. Vytváří však inflaci. V loňském roce centrální banky po celém světě, zejména v Evropě a ve Spojených státech, v rekordní míře znehodnocovaly své měny. Federální rezervní systém v USA zhruba zdvojnásobil velikost své rozvahy, přičemž ‘peněžní zásoba M2’ rostla rychleji než kterýkoli jiný rok v historii kromě roku 1943. Ještě důležitější je, že v dohledu není vidět žádný konec. Federální rezervní systém, americké ministerstvo financí a vlivní členové Kongresu Spojených států si přejí ještě větší rozšiřování peněžní zásoby. Samozřejmě tomu říkají ‘stimul’. Jeho pozitivně znějící název ale na pravdě nic nezmění: vytvářejí inflaci. Nyní již vidíme jej příznaky.

Za poslední rok, například, prudce vzrostly ceny komodit. Cena dřeva ztrojnásobila a kukuřice zdvojnásobila. Je třeba mít na paměti, že komodity představují vstupní náklady do ostatních produktů; je-li například dražší dřevo, znamená to, že porostou také ceny domů. Právě dnes ráno oznámil americký mezinárodní koncern Procter & Gamble, že v důsledku rostoucích cen komodit plošně zvýší ceny svých výrobků, od plenek až po kosmetické výrobky. Dokonce i oficiální statistiky americké federální vlády ukazují, že minulý měsíc inflace dosáhla víceletého maxima. Inflaci můžeme také pozorovat, když se podíváme na ceny aktiv. Akcie se obchodují při špičkových oceněních; například průměrný poměr cena/zisk indexu S&P 500 je nyní 42, což je zhruba trojnásobek historického průměru. Vyšší byl pouze dvakrát – těsně před krachy v letech 2000 a 2008. Dluhopisy jsou tak drahé, že se v hodnotě více než 13 bilionů dolarů obchodují se zápornými výnosy. Ceny nemovitostí jsou tak vysoké, že míry kapitalizace (návratnosti) v mnoha odvětvích dosáhly rekordních minim. To všechno jsou zjevné příznaky inflace.

Nastal_cas_zacit_premyslet_o_inflaci_Vlastimil_Kojzar

Je důležité o inflaci přemýšlet a připravit se na ni … protože možnosti vlády se s ní vypořádat jsou extrémně omezené. Teoreticky by mohla dát do pořádku svou fiskální nerovnováhu a přestat utrácet tolik peněz, což znamená, že by centrální banka již dále nemusela měnu znehodnocovat. Taková politická odpovědnost se však nedá očekávat. Alternativně, pokud se bude inflace i nadále zvyšovat, centrální banka by mohla zvýšit úrokové sazby, aby jí zkrotila. Vyšší úrokové sazby by však mohly snadno způsobit zhroucení finančních trhů; akcie, dluhopisy a dokonce i nemovitosti, jejichž současné rekordně vysoké ceny závisí na úrokových sazbách 0%, by mohly zažít náhlý propad.

Ještě důležitější je, že vyšší úrokové sazby by federální vládu tlačily za hraniční mez; pokud by sazby vzrostly na pouhých 5%, roční výdaje vlády na úhradu úroků by časem dosáhly 1,5 bilionu dolarů. Takže zbývá poslední možnost; Federální rezervní systém by mohl jednoduše ignorovat údaje o inflaci a pokračovat ve financování vládních deficitů. Budou nám říkat, že inflace je ‘dočasná’ a ‘přechodná’ a abychom se nebáli, protože situaci mají stále pod kontrolou. Ale každý, kdo navštíví obchod s potravinami, natankuje benzín nebo zaplatí školné, se pravdu dozví. Nedomnívám se, že zažijeme hyperinflaci ve stylu Zimbabwe. Ale návrat k bolestivé inflaci sedmdesátých let? To rozhodně možné je.

V tomto článku se nebudu zabývat tím, jak se na tuto událost připravit. Mohu vám však poskytnout jednoduchou úvahu. Nejsem fanatický vyznavač žádného aktiva a nikdy bych se nenazval ‘zlatým broukem’. Uznávám však, že zlato má v dobách inflace, až na několik výjimek, dobré výsledky po dobu 5000 let. A v tuto chvíli patří zlato a stříbro k jediným významným aktivům, která se neprodávají za rekordně vysoké ceny. 

Zdroj: 

12.4.2021

Simon Black